Jindřichu, známe vás jako člověka, který dlouhá léta působil v sociálně-zdravotních službách, jako zakladatele velké neziskové organizace Podané ruce, hodně viditelného národní protidrogového koordinátora, ale v roli politika se nám představujete poprvé. Co vás přimělo ke kandidatuře do EP a proč zrovna za ODS?
Je pravda, že se za klasického politika stále ještě nepovažuji, ale v ODS jsem od roku 2006, jednu dobu jsem byl například v břeclavské oblastní radě. Do ODS jsem vstoupil, protože to byla a je, dle mého, jedna z mála stran, která je schopna se v oblasti nelegálních drog chovat racionálně, a našel jsem v ní vždy podporu, byť jsem se s konkrétními politiky zpočátku nijak neznal. ODS byla vždy ta, která prosazovala liberální protidrogovou politiku, a která například prosadila dekriminalizaci drog.
A přiznám se, že je to z mé strany i snaha bojovat z „druhého břehu“ s věcmi, které se mi jako státnímu úředníkovi ke konci mého působení nedařilo měnit. Celý ten úřednický aparát mi svazoval ruce a já to vnímám tak, že když chci něco prosadit v sociální politice, musím do ní aktivně vstoupit. Navíc se mi jako národnímu protidrogovému koordinátorovi otevřel úplně nový rozměr toho, jak se dělají politiky a jak ta mezinárodní má přímý vliv na tu naši národní a jak EU ovlivňuje celosvětové dění. Prostě není větší aréna, a proto kandiduji do Evropského parlamentu, Chci v něm prosazovat pravicová řešení sociálních otázek. Jsou funkční – vyvažují lidskou svobodu a zodpovědnost s diktátem státní moci, vč. represe.
A ačkoli jsem na konci kandidátky, tak bych chtěl, aby sociální témata či témata liberální politiky závislostí zaznívala od ODS jednoznačně a hlasitě. Domnívám se, že tím podpořím i mé kolegy na kandidátce, když ukážeme, že pravicová politika má i kvalitní sociální strategii. Takže předem děkuji za každý křížek 😊.
Domníváte se, že jste tato témata schopen v EP prosazovat?
Jsem přesvědčen, že ano. Považuji se na jedné straně za člověka konsenzu, na straně druhé jsem schopen jít proti proudu a přesvědčit politickou reprezentaci o racionalitě důležitých návrhů. Do toho mám buldočí povahu a nevzdávám se… a možná i díky tomu jsem „přežil“ v pozici místopředsedy rady vlády celkem pět premiérů. Někteří byli touto problematikou zcela nepolíbeni, někteří dokonce šli úplně proti trendu, a přesto se mi podařilo všechny přesvědčit.
V evropských strukturách se díky této roli orientuji velmi dobře a určitě se nebudu cítit jako nováček – byl jsem v radě evropského monitorovacího střediska v Lisabonu, jezdil jsem pravidelně na zasedání horizontální skupiny pro drogy, což je skupina zástupců osmadvacítky na vysoké úrovni, aktivně jsem se účastnil vyjednávání evropských směrnic – znám proces jejich tvorby, strukturu jednotlivých komisí, jak rozhoduje EP, účastnil jsem se každým rokem aktivního vyjednávání dokumentů OSN na nejvyšší úrovni, kde jsme koordinovali všechna jednání uvnitř EU. Takže akorát navážu, jen v jiné roli. Z toho logicky vyplývá i výbor, ve kterém chci pracovat, a to Zaměstnanost a sociální věci.
Vrátím se k vaším slovům „přežil jsem pět premiérů“ Toho posledního jste přece „nepřežil“.
Musím vás trochu opravit. Pod vedením Andreje Babiše jsem Úřad vlády opustil na vlastní žádost, a to z osobních důvodů. Mám jednu dospělou a jednu téměř dospělou dceru, ale přišla mi do života malá vietnamská holčička, kterou si bere moje rodina do pěstounské péče. Řešil jsem tedy loni všechny tyto osobní kroky a rozhodl jsem se tak, že z úřadu protidrogového koordinátora odejdu. Navíc jsem byl už dlouhodobě otrávený tím, že jako úředník nemohu prosadit vše, co považuji za důležité.
Vraťme se ale k volbám samotným. Ty se konají 24. – 25. 5. Už máte nachystanou svoji kampaň? Jak bude probíhat?
Svoji kampaň právě startuji. Mám svůj nejužší tým kolegů, dobrovolníků a hlavně přátel se stejným hodnotovým nastavením, se kterými komunikuji na každodenní bázi, abychom mohli kampaň co nejdříve dostat do obrátek:-). Budu samozřejmě rád, pokud byste mě chtěli podpořit, ať už jako dobrovolníci, drobní sponzoři či sympatizanti. A velmi rád přijedu k vám na debatu či setkání, rád bych navštívit sociální služby, zdravotnická zařízení či organizace, kterým bych mohl jakkoli pomoci.
Jaký je váš volební program?
Říká se, že ODS je anti-sociální, což není pravda. Pro mne je základní téma sociální politika, a to nejen protidrogová. Ale i péče o seniory, péče o děti, o zdravotně postižené, o lidi v nouzi. Já budu dělat všechno proto, aby se vytvořila nová pravidla pro financování zdravotně-sociálních služeb, aby se usnadnily procesy a věci se zjednodušily. Aby ubylo úřednických obstrukcí a tím se i zlevnil systém a konkrétní finance se dostaly přímo k potřebným. Naprosto souzním s přístupem minimalizace státu a byrokracie. Už jen ta nesmyslně nastavená pravidla vyrovnávacích plateb do sociálních služeb, kdy příjemce dotace, například domov důchodců, překročí výši dotace z místních zdrojů a musí platit daň z dotace EU. Chtěl bych jít co nejníž, aby nerozhodoval ani Brusel, ani Praha, ale například Hustopeče.
Velmi mi záleží na podpoře školství a posunutí se z dob Rakousko-Uherska, kde často stále jsme. Mám tři děti a vnímám to, jak vzdělávání hraje obrovskou roli, přitom Česká republika není schopna implementovat to, co současná doba skutečně potřebuje.
A konečně, co se týče mého tématu závislostí, tak zde mne naprosto zvedá ze židle nesmyslnost, jakou evropské struktury v jednotlivých státech zcela jinak řeší tabák či alkohol, navíc dle naprosto zastaralých směrnic. Nikdo v EU neřeší hazard, což je obrovský rozpočet, prostřednictvím kterého se může řešit např. rozvojová pomoc. Když si vzpomenu na Afghánistán a jeho krizi, tak to není nic jiného než drogová válka. Já jsem pro liberalizaci protidrogové politiky, protože se jednoznačně ukazuje, že to je to nejlepší řešení. Právě proto jsem pro regulovanou dostupnost konopí pro rekreační uživatele a zcela samozřejmou dostupnost konopí pro pacienty.
Co je kromě těchto volebních témat, která jsou vám přirozená a blízká, to, proč by vás měli volit i lidé, které tato problematika neoslovuje?
Jednak udělám vše proto, aby tato témata oslovila i ty, kteří se o tuto problematiku doposud nezajímali, protože se dotýkají všech našich životů či životů našich blízkých. V mém hodnotové nastavení není ale jen téma závislostí, je to celý přístup k zodpovědnosti a svobodě. Věřím v nastavení tolerance spolu se zodpovědností. Věřím v právní stát, lidská práva, nezávislé soudy oproti represi a všem těm „osvíceným“ vládcům, co ohýbají demokracii.
Velmi mne zaujal váš životní příběh. Jaká z vašich dosavadních angažmá vás naplňovala nejvíce?
Všechny. Všechny mají totiž jedno společné, a to pomoc. Jsem věřící a vše, co v životě dělám, má tento společný jmenovatel. Ať jsem pracoval jako bratr v domově důchodců, nebo v pomáhajících službách, nebo v Afghánistánu, Kolumbii či Bolívii, když jsem pomáhal tvořit síť zdravotně sociální pomoci v oblasti závislostí, nebo na Úřadu vlády, kde jsem zcela změnil pohled na potřebu pomoci závislých lidí, vždy bylo mojí snahou pomáhat a mírnit lidská utrpení, i kdyby šlo jen jednotlivce a jejich trápení…. Jinak tomu nechci ani v EP.
Na závěr bych se rád zeptal na Váš celkový pohled na evropskou politiku. Patříte spíše k euroskeptikům či federalistům?
Určitě ne federalista, ale nedokáži si představit například Czechexit. EU je jediná alternativa směřování na Západ. A to říkám i přesto, že v době referenda o vstupu ČR do EU jsem byl euroskeptik a nedokázal jsem k referendu jít, protože bych nehlasoval pro. V té době jsem žil, pracoval a studoval v Británii – v Liverpoolu aplikovanou psychologii a v Londýně psychoterapii – a měl jsem na vstup úplně jiný názor. Dnes bych pro samozřejmě hlasoval. A to i se všemi chybami, co EU má. Je to prostě instituce řízená lidmi a není možné, aby chyby a špatná rozhodnutí neměla.